Any Ondráková (článek z reflex.cz) 2

23. dubna 2008 v 17:53 |  Any Ondráková
HVĚZDA STŘÍBRNÉHO PLÁTNA
Repro z knihy K. Čáslavského Tváře před kamerouŤ Přemysl Pražský byl jedním ze skupiny filmařů, kteří těsně po první světové válce svým elánem probudili český film a dovedli ho k profesionalitě. K jeho úspěchům patří i uvedení Anny Ondrákové na stříbrné plátno ve filmu Dáma s malou nožkou.
Neúnavný Karel Lamač se od počátku snažil získat vlastní filmový ateliér a v polovině dvacátých let se mu to konečně podařilo. Blízko svého rodného domu a rodinné lékárny, v sadech Na Kavalírce, objevil bývalý výstavní pavilón uměleckého spolku Mánes, který sem byl přemístěn z Kinského sadů a v té době sloužil jako opravárenská dílna. Lamač z této dřevěné boudy opravdu filmový ateliér udělal, sice menší než ateliér společnosti A-B na Vinohradech, ale modernější.
Stejně jako organizační talent měl Lamač i cit pro výběr spolupracovníků, takže do nového ateliéru si přivedl nejen Anny Ondrákovou, ale i kameramana Ottu Hellera a scenáristu Václava Wassermana. Vznikla legendární spolupráce, které tehdejší filmoví publicisté začali říkat "silná čtyřka" po vzoru americké čtveřice Fairbanks-Pickfordová-Griffith-Chaplin.
V novém ateliéru vznikl i snímek Bílý ráj, který zaznamenal první mezinárodní úspěch - koupila ho německá filmová společnost Universum Film Aktiengesellschaft (UFA) a běžel po celém světě. Od té doby začal žít Karel Lamač ve vlaku, protože točil po celé Evropě. Byl znám nejen ve všech evropských ateliérech, ale i ve filmových kavárnách. A své spolupracovníky bral většinou, i když ne vždy, s sebou.
Také Anny Ondráková pronikla do evropského filmu už v době jeho němé éry. Na počátku dvacátých let natáčela ve Vídni, později dobyla Berlín, Paříž, Londýn. Největší úspěch zaznamenala v komediích a detektivkách, kde představovala typ moderní dívky a později mladé ženy. Hlavní triumfy slavila v Německu, pro anglosaskou kinematografii ji objevil Alfred Hitchcock, který na přelomu dvacátých a třicátých let ještě pracoval v Londýně. V roce 1929 ji obsadil do dvou snímků ... a neuveď nás v pokušení a Její zpověď.
Druhý z nich se stal jedním z prvních zvukových filmů, přestože se začal natáčet ještě jako němý. Pro Anny Ondrákovou málem znamenal jeden z největších životních propadáků: zatímco v němé éře na řeči příliš nezáleželo, tady se najednou projevila její zatím nedokonalá angličtina. Nakonec ji musela nadabovat anglická herečka.
ZVUK
Přechod z němé do zvukové éry filmu, který mnohá hvězdná kariéra nepřežila, však nakonec pro Anny Ondrákovou neznamenal žádnou újmu - naopak se ukázalo, že umí zpívat, a mohla svůj herecký rejstřík obohatit i o operety. Také Karel Lamač, který musel s přibývající tloušťkou opustit své oblíbené milovnické role a věnovat se více práci za kamerou, se s nástupem zvuku vyrovnal po svém - první český zvukový film v jeho režii C. a k. polní maršálek (vůbec prvním českým zvukovým filmem byla Tonka Šibenice Karla Antona z roku 1930) dodnes patří k nejúspěšnějším komediím. Do té doby se pochybovalo, že český zvukový film může mít úspěch, ale tuto komedii vidělo jen v prvních týdnech po premiéře čtyři sta tisíc diváků a vydělala tři milióny korun. A Vlasta Burian, který v němém filmu neměl úspěch, se stal nejznámějším českým filmovým komikem.
V této souvislosti malá perlička: Lamač svedl dohromady krále komiků s Anny Ondrákovou ve filmu On a jeho sestra a Ondráková se tak stala jedinou Burianovou ženskou partnerkou před kamerou. Jinak nesmělému králi komiků sekundovali pouze muži. Z filmu On a jeho sestra je i dodnes populární šlágr Růžové psaníčko, který proslavila právě Ondráková.
Anny Ondráková, která byla ve třicátých letech jednou z nejpopulárnějších evropských hereček, dál točila i v Čechách zvukové filmy - povětšině s Lamačem, ale obvykle už současně v české a německé verzi. To je případ Polské krve či snímků Důvod k rozvodu a Kantor Ideál.
Na počátku třicátých let se Anny Ondráková s Karlem Lamačem stali také filmovými producenty: v roce 1930 v Berlíně založili společnost Ondra-Lamač-Film. Podle Jiřího Hrbase společnost produkovala "řemeslně a technicky dobře natočené filmy, ale neměly výrazný umělecký úspěch". Netřeba dodávat, že i zde s Ondrákovou a Lamačem spolupracovali nerozluční Otto Heller a Václav Wasserman a zpočátku jako asistent režie i Martin Frič.
NOVÝ DOMOV - NĚMECKO
Film On a jeho sestra vznikl v roce 1931. Příběh listonoše Jardy Brabce, který svou vynalézavostí učiní ze sestry Anny hvězdu hudební revue, okouzloval stále ještě obdivovanou novinkou - zvukem. - Repro z knihy K. Čáslavského Filmový Vlasta BurianV této době Anny Ondráková definitivně přesídlila do Německa, protože se roku 1933 provdala za německého boxerského šampióna Maxe Schmelinga. Spojení jejího půvabu s jeho silou vyvolalo u publika nadšení. Stejně jako ona i on byl právě na vrcholu úspěchu. Na přelomu dvacátých a třicátých let totiž začal po Evropě dobývat i Ameriku a v červnu 1930 vyboxoval v Madison Square Garden titul mistra světa všech vah, i když jej poprvé v historii boxu získal pro diskvalifikaci soupeře za zakázaný úder. Ztratil ho o dva roky později. Ještě jednou se pokusil titul získat v roce 1938 v zápase proti Joeu Louisovi.
"Schmeling neměl dobrou pozici, v novinách mu vyčítali, že je fašista, dostal stovky anonymních dopisů, vyhrožovali mu. Když přicházel v doprovodu pětadvaceti policistů ze šatny k ringu, snesly se na něj nejen nadávky, ale i papíry, krabičky od cigaret, banánové slupky a kelímky od coca-coly. Těch sedmdesát tisíc diváků mělo jediné přání: aby ten nenáviděný Němec dostal nakládačku," lze se dočíst v knize o profesionálním boxu Černý trůn.
Divákům se jejich přání splnilo. Schmeling ještě o rok později získal titul profesionálního mistra Evropy, ale v odvetném zápase ve Spojených státech mu zabránila válka.
Těžko s odstupem hodnotit, do jaké míry tak populární osobnosti, jako byl mistr Evropy v boxu a proslulá herečka, musely být loajální k vládnoucímu režimu, ale jeden z posledních životopisných článků, který o Anny Ondrákové vyšel v roce 1993 v Kinorevui, zmiňuje, že Schmeling nepatřil k oblíbencům nacistického režimu, proto se ani jeho žena jako herečka a producentka nijak nepodílela na podpoře vládnoucí nacistické ideologie.
KONEC HVĚZDNÉ KARIÉRY
Každopádně během prvních let války skončila nejen kariéra boxerského šampióna, ale pomalu se uzavřela i práce Anny Ondrákové před kamerou. Poslední český film, který natočila v Čechách, byl v roce 1937 Důvod k rozvodu. V té době se také na dlouhou dobu rozešla její cesta s cestou Karla Lamače, který svůj poslední český film, U pokladny stál s Vlastou Burianem, natočil o dva roky později.
Válka znamenala také konec společnosti Ondra-Lamač-Film. "Náš spolek jsme museli zlikvidovat, protože Heller potřeboval rychle zmizet. Lamač šel za ním a vrátil se až po válce," vzpomínala později Ondráková.
Kvůli svému přátelství s Hellerem Lamač prý dokonce v roce 1939 odmítl nabídku z Hollywoodu a raději následoval svého neárijského přítele do Francie a později do Anglie, kde oba za války pracovali jako filmoví zpravodajové u československého letectva.
Anny Ondráková od roku 1941 filmovala zřídka, i když ještě v roce 1942 přijela natáčet do Prahy německou komedii Zdědili jsme zámek, jak pod titulkem Nestárnoucí Anny hlásil časopis Kinorevue. Jejím úplně posledním snímkem byl německý film Schön muss man sein v roce 1952 a potom už se před kameru nikdy nevrátila.
Na otázku Jana Weniga, který s ní v roce 1965 udělal rozhovor pro časopis Kino, zda se jí nestýská, odpověděla: "Myslím, že k herecké moudrosti patří vědět, kdy přestat. U ženy zvlášť, a při typu mých rolí hlavně. Nemělo by myslím smyslu, abych se pokoušela o jiný žánr."
Do Čech by se bývala ráda opět podívala, i když většina jejích kamarádů v té době už nežila - Karel Lamač zemřel v roce 1952 v sanatoriu poblíž Hamburku nad rozepsaným filmovým scénářem z prostředí pařížských music-hallů. "V Německu žiju už třicet sedm let, můj manžel umí česky jenom Jak se máš, proto to s mou češtinou už není nejlepší," omlouvala Ondráková to, že se do Čech nikdy nevrátila.
Po tomto ojedinělém rozhovoru nebylo o bývalé legendární herečce, až na ojedinělé zmínky ve studiích o počátcích filmu, dalších dvaadvacet let slyšet. Až na jaře 1987 se objevil nekrolog v časopise Záběr - zemřela v záviděníhodných téměř pětaosmdesáti letech.
Dnes už zřejmě nikdo nezodpoví otázky, které se nabízejí: Jaký byl její osobní život před tím, než potkala Maxe Schmelinga - překročil její vztah s Karlem Lamačem rámec kamarádství? Co se stalo s firemním archívem společnosti Ondra-Lamač-Film? Kde zůstala hereččina pozůstalost? Podle letmé zmínky v jediném poválečném rozhovoru se většina dokumentů za války ztratila.
ŽENA-GAG
Anny Ondráková byla ve svých prvních filmech jen krásnou panenkou, naivkou s nevinným obličejíkem a plavými lokýnkami, jakých bylo mnoho. Na vrchol evropské popularity ji však vynesl její neobyčejný smysl pro humor, komický talent a sklon k recesi.
Časopis Kinorevue ji označil za herečku, která je sama gagem. "Sotva kde jinde jsme mohli pozorovat takové množství humorných nápadů jako u Anny Ondrákové. Je to jistě zásluhou talentu, ale i velké veseloherní zkušenosti."
Dodejme, že i zásluhou Karla Lamače, muže, který se narodil ve stejném roce jako česká kinematografie. Přestože byl podle hodnocení současných filmových odborníků spíše zručným aranžérem dějů před kamerou a jeho tvorba víc řemeslem než uměním, jeho komedie - a ty s Anny Ondrákovou či Vlastou Burianem hlavně - rozesmávají dodnes.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 etphmnsox etphmnsox | E-mail | Web | 9. června 2009 v 17:57 | Reagovat

Oz6bBs  <a href="http://eugpvryygnbm.com/">eugpvryygnbm</a>, [url=http://shgvuxvflqpk.com/]shgvuxvflqpk[/url], [link=http://lidilurqkznl.com/]lidilurqkznl[/link], http://sqpowxrbcjdk.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.